Podrobná historie SDH bystřice
Před založením našeho sboru v Bystřici existovaly na Těšínsku dobrovolné hasičské organizace výhradně ve městech jako Těšín, Jablunkov a Třinec, kde mimořádný rozvoj železáren v druhé polovině 19. století uspíšil její ustavení a plnou podporu ze strany vedení závodu. Jedním z předpokladů vzniku místní organizace byl charakter výstavby rodinných domků. Převládajícím stavebním materiálem do počátku 19. století bylo dřevo, které bylo sice podstatně levnější než jiný stavební materiál, nicméně ohrožení požárem bylo daleko větší nehledě k tomu, že ke svícení všeobecně používané "ščypy" vystřídaly svíčky a petrolej. Okolní lesy poskytovaly bohatství dřeva a tak naši předkové bud' ze dřeva vlastního nebo koupeného z arciknížecích lesů stavěli své příbytky, chlévy a stodoly. Dřevěná stavení poskytovala občanům průměrné bytové možnosti, ale život v dřevěnici byl trvale pod hrozbou možného požáru, který ničil stavení do základů a často likvidoval současně mrtvý i živý inventář postiženého hospodáře.
O tom se vyskytují četné zápisy v obecní kronice. Vlastně kronikáři Niemczyk a Slivka plnili často stránky kroniky pouze výčtem požárů a popisem škod napáchaných na majetcích občanů. Požáry řádily ještě za první republiky. Mimořádnou pozornost kronikář věnuje požárům na konci 19. století, když upozorňuje, že šlo vesměs o případy, kdy majitel se svou rodinou byl na poli nebo mimo hospodářskou usedlost vůbec, takže oheň zničil jak obytnou budovu tak i stodolu. Podobně se zmiňuje o požáru, který vypukl na 1. máje 1891 ve stodole Adama Heczka číslo popisné 4, kde se ze stodoly oheň rychle rozšířil na 4 sousední budovy. V obci hasičů nebylo a jen náhodou byli o případu informováni hasiči v Jablunkově, kteří se k požáru dostavili se značným zpožděním, přijeli i Třinečtí hasiči. Obyvatelé Bystřice byli tak poprvé svědky práce jablunkovských dobrovolníků, kteří organizovaným bojem se živlem zachraňovali majetek našich občanů. Materiální škody byly vysoké a tak okresní úřad v Těšíně vedený p. Rosenbergem, který po zjištění rozsahu škod dal příkaz k organizování podpůrných sbírek mezi místními občany a v okolních vesnicích. V příštích dnech občané přicházeli k fojtovi s návrhy, aby byl v obci založen dobrovolný hasičský sbor, zvláště když další požáry nedaly na sebe dlouho čekat.
V roce 1892 požár na Pasekách - a právě tento případ vyvolal oprávněnoukritiku v místních novinách, které se podivovaly skutečnosti, že tak velká obec jako Bystřice a nemá dosud vlastní hasiče. A tak správa obce sáhla k provizorní snaze pomoci obyvatelům, zakoupila ruční stříkačku s několika metry hadice. Poprvé byla s úspěchem použita při požáru v Karpentné a její zásluhou byl zachráněn obytný dům i s mlýnem. I když se jednalo pouze o nouzové opatření, stalo se podnětem k další akci a to k založení hasičského sboru. Protože za starého Rakouska byl úředním jazykem jazyk německý, dostal tento sbor r. 1898 název "FREIWILLIGE FEUERWEHR." V témže roce 2. prosince byl položen základní kámen pro postavení požární zbrojnice na pozemku darovaném Jerzym Ciecialou, Quido Khonem, Karolem Heczkem a Evou Hladyszovou. Jeho prvním velitelem se stal hostinský Siegfried Klappholz, jeho zástupcem pak učitel Albert Ciahotný. Členové nové organizace byli vesměs vojenští vysloužilci. K zakládajícím členům nutno počítat místní sedláky, učitele a živnostníky jako: Jan Walaski 107, Pavel Rusz 260, Pavel Labaj 183 a Jiří Cienciala 1. Další občané přistupovali v příštích letech, takže možno právem prohlásit, že dobrovolná několikačlenná organizace se postupně rozrostla v početný sbor, který se stal počtem svých členů i svým významem v obci druhou společenskou organizací. Je zapotřebí rovněž připomenout, že u příležitosti založení sboru byly u nádraží vysázeny tři duby. V r. 1917 došlo k přejmenování na "Ochotnicza straz pozarna". V r. 1928 sbor vlastnil 2 čtyřkolové stříkačky, 2 malé ruční stříkačky, 1 výzbrojový vůz, 4 žebříky na střechu, 2 vozíky na hadice a 600 m . hadic. V tomto roce měl sbor 49 činných členů a 39 členů přispívajících. Po odstoupení z funkce velitele Siegfrieda Klappholze nastoupil do čela učitel Jan Lasota, který tuto funkci zastával až do roku 1943.
Organizace svou činností se nezaměřovala výhradně na ochranu majetku svých spoluobčanů, ale sbor rozvíjel bohatou kulturně - osvětovou činnost. Zvláště po první světové válce byly jeho akce uznávány a kladně hodnoceny. K nim je možno přiřadit divadelní ochotnická představení, reprezentační bály a letní veselice spojené s předváděním hasičské techniky. Nelze se proto divit, že na slavnosti pořádané k výročí 30. výročí vzniku sboru v Bystřici dne 5. 11. 1928 byl přivítán okresní hejtman z Českého Těšína, který před Dělnickým domem předal mimořádná vyznamenání zakladatelům sboru a to: P. Heczkovi 223, Ruszovi 147, Mrázkovi 58 a Ruszovi 148, dále pak diplomy Rusovi 147, Legierskému 212, Antonimu Hlavovi, přednostovi stanice ČSD. Siegfried Klappholz, bývalý velitel byl jmenován za svou 25-letou práci ve prospěch obce čestným členem sboru.
V roce 1930 zakoupila organizace první vozidlo zn. Tatra za 33 000,- Kčs, taktéž v tomto roce byla zakoupena první motorová stříkačka zn. Flander. Těsně před druhou světovou válkou byl zakoupen novější typ a to auto zn. Mercedes. V době druhé světové války hasiči střežili majetky svých spoluobčanů pod vedením Jiřího Rusze čp. 489. Po druhé světové válce organizace dostala nový název "Sbor dobrovolných hasičů" a z nově organizovaných členů na první poválečné valné hromadě konané dne 9. 12. 1945 byl do čela zvolen poštmistr Maxmilián Mravčík. Dne 20. 12. 1945 byl přidružen hasičský sbor Bystřice-Paseky jako třetí oddíl hasičského sboru Bystřice.
Obec Bystřice se rozrůstala a osobní vozilo zn. Mercedes bylo už nevyhovující, proto tehdejší starosta Maxmilián Mravčík vyhledal vhodné vozidlo a to Aero 150 poválečné výroby, které v této době místnímu sboru celkem vyhovovalo, a bylo zakoupeno v roce 1949 za částku 165 000,- Kčs. Tento automobil byl k dispozici bystřickým hasičům do roku 1956, kdy byl přemístěn do obce Milíkov a místo něj bylo do Bystřice přiděleno vozidlo AS 16 z Českého Těšína. V roce 1952 došlo k přejmenování Sboru dobrovolných hasičů na Československý svaz požární ochrany a v roce 1968 na Český svaz požární ochrany potom na Svaz požární ochrany ČSSR. V současné době je oficiální název sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska.
V roce 1964 došlo k demolici staré zbrojnice u nádraží ČSD. 31.května 1970 byla dokončena a předána do užívání nová hasičská zbrojnice. V tomto roce nám byla přidělena první cisterna staršího typu Praga RN ASC-16 z města Třince.V roce 1976 bylo nám do užívání přiděleno nákladní vozidlo Robur a stará skříňová Pragovka šla na sešrotování. Bystřičtí hasiči se pustili do přestavby vozidla na speciální požární vozidlo a v krátké době byly udělány na korbě lavice, pod nimi odkládací prostory, vozidlo bylo přestříkáno na červeno-bílou barvu a bylo převedeno na speciální požární vozidlo, bylo to roku 1977. V roce 1978 u příležitosti 80. let založení organizace byla zakoupena národním výborem Tatra 138 CAS 32 od závodního požárního sboru třineckých železáren.
V roce 1987 jsme dostali od okresní Správy požární ochrany ve Frýdku-Místku nové požární vozidlo AVIA A-31 do trvalého užívání a náš Robur byl přidělen sboru Milíkov. Ke dni 16. 11. 1995 nám byla předána TATRA 148 CAS 32 od pobočky Hasičského záchranného sboru v Třinci. Máme také sedmimístný VW Sharan, přívěsný vozík a čerpadlo PS 12s potřebným příslušenstvím.